Carpe Noctem 1/4 (Final Fantasy XV, Nyx Ulric/Noctis Lucis Caelum, 18+)

17. ledna 2017 v 0:07 | Mikhail |  FanFikce
...a i když nebe potemní, a vše se zdá být ztraceno, nikdy se nevzdáš, dokud máš za co bojovat.

Povídka je na základě filmu Kingsglaive: Final Fantasy XV (de facto úvod do hry), a hry Final Fantasy XV, ale odehrává se před obojím.


Několikrát měl Nyx pokušení se na celé Kingsglaive vykašlat. Zejména se mu ta myšlenka vracela ve chvílích, kdy mu za trest přidělili nějakou dokonale nudnou a zbytečnou práci. Jako hlídat vstup do Citadely. Samozřejmě, že chápal, že je to trest. A samozřejmě i chápal, že Drautos má ke svým rozkazům dobré důvody, a je nutné, aby se jimi Glaives řídili. Jen se zkrátka občas objevilo něco důležitějšího - třeba život jeho přátel. Jenže jakkoliv na jedné straně chápal Drautovo počínání, na druhé ležela realita v celé své brutalitě. Příliš dobře si uvědomoval, co se děje za zdmi Insomnie. Válka. A ta nebude čekat, až si Nyx Ulric odslouží svůj trest. Tam venku umírají lidé, kteří se o nic z toho, co se dělo, neprosili. Je skutečně jeho poslušnost důležitější, než jejich životy?

A k tomu tu ještě byli sami obyvatelé Insomnie. Nechtěl se snížit k tomu je házet všechny do jednoho pytle, ale občas to bylo těžké. Všechny ty nadávky a posměšky na adresu imigrantů - některé vyslovované tiše, jiné nahlas. Nyx a ostatní Glaives riskovali své životy téměř denně. Sloužili králi a snažili se zoufalou pozici království, když ne vylepšit, tak alespoň udržet. A přece je obyvatelé Insomnie vnímali jako přítěž. Nečekal a nechtěl žádný velký vděk, ale když pak ležel večer sám v posteli - unavený, rozlámaný a mnohdy zraněný, ptal se sám sebe, proč to všechno dělá. Regis mu kdysi zachránil život, a Niflheim ho připravil o rodinu, ale nikdo po něm nevyžadoval, aby se vrhl do bitevní vřavy také. To bylo jeho svobodné rozhodnutí, ačkoliv sám si vnutil jakousi povinnost splatit dluh vůči Regisovi, i své matce a sestře, které neměly takové štěstí.

"My vás tu nepotřebujeme, zatracení imigranti! Pořád se jenom někde rvát, provokovat impérium… nakonec na to kvůli vám odskáčeme všichni!" pustil se do něj jeden z kolemjdoucích. Nyx upřímně nevěděl, o co mu jde. Vyprovokovat ho? Dovést ho k prozření? Nebo si prostě jen schladit žáhu? Glaive ani na moment nepřerušil svou stráž, a nevěnoval druhému muži ani jediný pohled. Všichni věděli, že šance na porážku impéria jsou nulové, ale copak bylo lepší jen sedět a čekat? Měl se smířit s tím, že jeho rodina, jeho přátelé, celá země, ve které vyrůstal, že to všechno je pryč, a nechat viníky všech těch masakrů volně kráčet po zemi? Bez boje? Regis mu nabídl místo mezi Glaives, nabídl mu šanci pomstít všechno, o co přišel, a propůjčil mu k tomu svou vlastní moc. Nyx instinktivně sevřel ruce v pěst, a nechal svou paměť, ať mu připomene, proč se na to nevykašlat.

"Ah… pardon," vyrazil ze sebe mladý muž poté, co do Nyxe dost nevybíravě vrazil, a vytrhnul ho z uvažování. Nyx ho instinktivně chytil za ramena, a jakmile si to uvědomil, opětovně jej pustil. Kluk udělal krok zpátky, a voják konečně viděl, s kým má tu čest.
"Nic se neděje, Vaše Výsosti, stál jsem Vám v cestě," prohlásil sebejistě, i když to nebyla pravda.
"Nemusíš na sebe brát vinu jenom proto, kdo jsem. Nedával jsem pozor, a ty jenom děláš svojí…," zarazil se princ, když si Nyxe změřil pohledem, "to není uniforma královské stráže."
"Máte dobré oko, princi," uznal Nyx, ale nechtělo se mu dobrovolně dávat všanc více informací, než o kolik byl tázán.
"Ke komu patříš?"
"Kingsglaive, Vaše Výsosti."
"Ty jsi Glaive? Co děláš tady?" Noctis svůj šok nijak neskrýval, a Nyx se tím pohledem upřímně řečeno docela bavil.
"Dá se říct… že jsem dostal volno." Prozradil voják.
"Tak volno…," Noctis se pobaveně ušklíbl, "a čím sis zasloužil tenhle druh volna?"
"Neuposlechnutím rozkazu, Vaše Výsosti."
"Co jsi neuposlechl, jestli to není tajemství?"
"Před Vámi nejsou žádná tajemství, princi. Ale pokud Vás to skutečně zajímá - neuposlechl jsem přímý rozkaz ke stažení."
"Proč ne?" Nyx úplně nečekal takový křížový výslech - měl za to, že korunní princ bude mít příliš nabitý program, než aby se vybavoval se strážnými. Na druhé straně to ale narušilo úmornou nudu jeho služby.
"Pomáhal jsem příteli ze… svízelné situace."
"Poslali tě hlídat dveře, protože jsi pomohl příteli?" podivil se Noctis.
"Velitel Drautos měl dobrý důvod ten rozkaz vydat. V boji to nikdy není jen váš vlastní život, který je v sázce, a zkrátka… by člověk neměl v takové situaci dělat, co se mu zlíbí, nehledě na to, jak správné mu to v dané chvíli připadá." Nyx ovšem věděl, že kdyby se před podobnou volbou ocitl znovu, konal by stejně. Možná, že to co říkal bylo pokrytecké, ale to, že se tím neřídil, ještě neznamenalo, že tomu nevěřil.
"Jak se jmenuješ?" zdálo se, že Nyxův malý moralizující proslov udělal na prince dojem. Galahďan si ovšem nebyl jistý, jestli je to dobré znamení.
"Nyx Ulric, Výsosti."
"Pověz, co bys říkal malé změně plánu?"
"Co přesně má Vaše Výsost na mysli?"
"Trénink? Táta a Gladio mi pořád říkaj, že bych měl víc trénovat, a můžu se vůbec od někoho naučit víc, než od Glaives?" Nyx byl zaskočen. Technicky vzato měl kluk asi pravdu, ale tréninky Glaives byly proslulé tím, kolik zranění si z nich účastníci odnášeli. Roky se cvičil v tom, jak co nejrychleji a nejefektivněji zabít co nejvíc lidí, nebyl si jistý, zda se vůbec ještě dokáže krotit tak, aby princi nechtě neublížil.
"Nejsem si zcela jist, zda je to dobrý nápad, princi…"
"Myslím, že je nejlepší, jaký jsem dneska dostal. Ale nechci tě nutit..." Nyx si povzdychl, a už se víc nevzpíral - kromě toho, že ho hlídání dveří krutě omrzelo tak po pěti minutách, tak přece nikdo nemohl čekat, že neuposlechne korunního prince. Povede trénink pomalu, a bude opatrný. Tohle zvládne.
"Asi bych Vám pár věcí ukázat mohl."

X

Nyx musel poměrně záhy po začátku tréninku přiznat, že prince podcenil. V přímém boji sice mladík neměl šanci, ale nevedl si tak zle, jak Nyx čekal - preferoval delší zbraně, aby si protivníka držel dál od těla, a právě na tohle byl Nyx trénovaný. Proklouznout obranou, dostat se nepříteli na tělo, a rychle to skončit. Pravdou bylo, že na sobě samozřejmě neměl těžší ochranné součásti uniformy, a trochu mu to narušovalo balanc, ale Noctis nebyl žádný mistr, aby si něčeho takového všiml, natož toho využil.

"Mrtvý," oznámil mu Glaive, když se bez obtíží prosmýkl jeho útokem, ramenem ho vyvedl z rovnováhy, podtrhl mu nohu, a poslal Noctise k zemi, kde mu zaklekl hrudník a položil na krk tupí jedné ze svých dýk. Už ho proškolil asi po páté, a pokaždé jinak. Nepotřeboval si honit ego tím, že zvítězí nad zelenáčem, tohle mělo být pro prince poučné, a tak mu Nyx zkrátka ukázal svoje finty, které mu už mnohokrát zachránily život.

"Když víte, že je protivník silnější, máte v zásadě dvě základní volby - pokud je vaší silnou stránkou rychlost a mrštnost, půjdete do ofenzivy, a budete se ho snažit vyřídit co nejrychleji. Tohle je dobrý přístup, zvlášť když čelíte někomu s těžší výzbrojí. Pokud proti Vám ale stojí někdo, kdo naopak sází na svojí rychlost, a není to úplný břídil, tak tu ofenzivu snadno obejde, a dostane se Vám na tělo. Už jste všiml, že ve chvíli, kdy jsem moc blízko, je dlouhý meč k ničemu, takže můžete přejít na více kontaktní boj, ale to je riskantní - když už je někdo u Vás, tak se dá předpokládat, že ví, co dělá. Nebo můžete být od začátku v defenzivě. Bude na Vás dorážet, a tím ho můžete unavit." Glaive dokončil svou lekci, a pomohl Noctovi na nohy.

"Znovu?" zeptal se voják, a jen tak tak stihl tasit svou kukri, aby zablokoval příchozí útok. Zasypaly ho modré a bílé jiskry, když se Noctis teleportoval, a na okamžik, který mu subjektivně přišel podstatně delší, než zlomek sekundy, byl pohlcen princovýma očima. Obvyklá modrá duhovka teď byla výrazně červená. Ulric se do příchozí rány instinktivně opřel, a odvrhl Noctise o dobré dva metry dozadu. Budiž princi připsáno ke cti, že se navzdory předpokladům nerozplácl o dlažbu, ale přistál v podřepu.

"Velmi dobře. Učíte se, princi," usmál se Nyx. Útok sice nečekal, ale kdyby ho mělo vyvést z míry něco takového, už by tu dávno nebyl. Princ úsměv opětoval, než se znovu teleportoval. Od té chvíle nabral trénink na rychlosti i agresivitě. Nyx byl jedním z nejnadanějších na magii mezi Glaives, ale rychlosti a přesnosti, s jakou se přemisťoval Noctis, se nemohl rovnat ani on. Pořád měl své zkušenosti, špičkové reflexy a intuici, ale občas se princovu útoku ubránil jen díky tomu, že mladíka praštil nebo odrazil o dost hruběji, než zamýšlel.

Naštěstí se nemýlil, když předpokládal, že Noctis nebude mít příliš velkou výdrž, a magie ho vyčerpá ještě rychleji. Během té hodiny se Nyx sice zapotil, ale Noctis sotva stál na nohou.

"To nebylo zlé," zhodnotil Glaive.
"No, pochybuju že ty ses vůbec zadýchal," zasmál se Noctis, který ještě popadal dech.
"To není tak docela pravda," pousmál se Nyx.
"Rád bych si to někdy zopakoval," prohlásil Noctis, a zadíval se na vojáka, jakoby čekal na jeho vyjádření.
"Obávám se, že obvykle nemám mnoho času, ale pokud to někdy půjde, jsem Vám k službám, Výsosti." Na jednu stranu by s Noctisem rád strávil více času - racionálně vzato: kluk se učil rychle, a možná mohl i Nyxovi pomoci zlepšit se v používání magie. Iracionálně vzato mu princ dost zlepšil náladu. Ne že by neměl rád své přátelé, ale všichni zažili příliš mnoho bolesti, než aby mohli rozdávat veselé a tak trochu bezstarostné úsměvy, jako to dělal Noctis. Nyx s ním na chvíli zapomněl na to, co se děje za zdmi Insomnie. Jenže obvykle byl Glaive rád, když se mohl doma alespoň občas v klidu vyspat. Nemohl princi s čistým svědomím nic slibovat.

X

Jenže slibovat nic nemusel. O čtrnáct dní později byl se zbytkem své skvadry vyslán na výzvědnou misi. Měla to být rychlá a veskrze snadná akce, ale jestli se Nyx za svůj život něco naučil, tak to byl fakt, že nic důležitého není zadarmo. Informace, které potřebovali, získali, ale snadno, ani rychle to nebylo. Crowe byla ještě na půli cesty zpátky otřesená po ráně do hlavy, kterou jí věnoval jeden z vojáků impéria. Tedy, tak to alespoň popisoval Libertus. Nyx zpáteční cestu strávil napůl v bezvědomí, a napůl v deliriu. V chaosu, který nastal potom, co spustili alarm, který neměl fungovat, si nevšiml, že má jednoho z Nifských za zády. Pak se otočil, a skončil se sečnou ránou na břiše. Měl trochu štěstí v neštěstí, a čepel nešla příliš hluboko, jinak by už ostatní Glaives neměli co odvézt zpátky.

Prý strávil na sále pět hodin, než ho doktoři dali dohromady, ale nepřišlo mu, že by to skutečně udělali. Možná ho sešili, ale rozhodně to nebolelo o nic míň. Dostal tři týdny zdravotní volno, a další tři týdny měl strávit fyzicky nenáročnou službou. Kapitán zuřil, a snažil se donutit doktory, aby Nyxe propustili do aktivní služby dřív, ale ti trvali na svém. Nyx sám moc nevěděl, jak se k tomu postavit. Pravdou bylo, že mu nebylo dobře. Rána o sobě dávala velmi bolestivě vědět pokaždé, když udělal prudší pohyb, nebo se byť jen po ránu protáhnul - v takovém stavu nemohl ani trénovat, natož jít do ostré akce. Na druhé straně ho to nicnedělání vytáčelo. Nebyl zvyklý jen tak někde posedávat, a celé dny bezcílně bloumat po městě, a ani si na to zvykat nechtěl.

Po pár dnech prvotní bolest odezněla, ale Nyxovi bylo přesto jasné, že jestli bude dělat blbosti, skončí zpátky v nemocnici dřív, než se naděje. Jenže už moc nevěděl, co se sebou. Televizi nemohl ani vidět, jen by se rozčilil, totéž s novinami, jeho přátelé byli všichni Glaives a byli bůhvíkde na misi. Navlékl si tričko, nazul boty, nasadil sluchátko interkomu, a vypadl ven - co taky jiného mohl dělat. Ne že byl měl nějaký plán, co ve městě dělat, ale asi cokoliv bylo lepší, než sedět doma a tupě zírat do zdi.

Nohy ho zanesly až k okraji velké zdi, která značila hranice Insomnie, a nad kterou začínal magický štít. Nyx se opřel lokty o zábradlí, a zadíval se na val před sebou. Za dobrého počasí nebyla magická bariéra kolem města prakticky vidět, ale ten den bylo zataženo, a jemně mrholilo. Proti nebi se ochranný štít zlatě leskl. Nyxovy myšlenky zabloudily k jeho králi, díky kterému bylo město v bezpečí. Výměnou za jeho životní energii. Nikdy by se neodvážil to vyslovit nahlas, ale bylo očividné, že Regis už štít dlouho neudrží. Vypadal mnohem starší, než ve skutečnosti byl, viditelně zhubl, a z jakékoliv fyzické námahy se vzpamatovával mnohem déle, než bylo normální. Za běžných okolností si Nyx na podobné věci zakazoval myslet. Bude za Lucis, a za svůj domov v Galahdu bojovat, i kdyby měl zůstat sám, proti celé Niflheimské armádě. Regisův život, i vláda, se možná chýlili ke konci, ale pořád tu byl princ Noctis. Přesto měl obavy. Noctis byl mladý - příliš mladý - než aby dokázal svého otce plně zastoupit.

Interkom mu v uchu zlověstně zašuměl, než se ozval Drautův hlas. To bylo nečekané.
"Ulricu, jsi na příjmu?" Suchý, jako vždy.
"Ano, pane."
"Ke mně. Hned."
Nezněl vytočený. Nebo alespoň ne moc. Tak lehce nad standardem. Pokud Nyx něco provedl, tak si toho jednak nebyl vědom, a jednak to nemohlo být nic vážného. Na druhé straně, velitel nikoho nevolal na kobereček kvůli volovinám. No, nezbývalo, než se dostavit osobně.

X

"Nevěděl jsem, že máš kamarády v Citadele." Začal rozhovor velitel.
"Tak to jsme dva... pane." Býval by pokrčil rameny, kdyby nestál v pozoru.
"Chceš mi říct, že si tě princ vyžádal, protože ses mu líbil na fotce v novinách?" Drautos povytáhl obočí, což by za jiných okolností působilo trochu komicky. Nyx se teď ovšem nesmál.
"Před dvěma týdny jsme na sebe s princem náhodou narazili, a požádal mne o trénink. Jsem stejně překvapený, jako vy, že si na mě ještě vůbec pamatuje."
"Trénink? A to Regis schválil?! Glaives nejsou trénovaní na to, aby dělali někomu chůvu!"
"Snažil jsem se to princi rozmluvit, pane, ale trval na svém." Nyx věděl, že se chová jako srab, a vymlouvá se. A věděl, že Drautos to bezpochyby prohlédl také. Ale pro jednou, jedinkrát, si chtěl ušetřit kázání.
"V pořádku, nikdo nemůže čekat, že bys neuposlechl příkaz. Zrovna ty, Ulricu, že ano. Princ je na cestě sem, rád mu vysvětlím, že Glaives plní královy příkazy, nikoliv jeho." No, nemohl čekat, že to Drautos nechá jen tak. Přesto, velitel Kingsglaive který se pustí do křížku s korunním princem, to není něco, co člověk vidí každý den.
Princ skutečně dorazil asi o deset minut později. Nyx se chtěl zdekovat včas, ale Drautos ho odmítl propustit. Glaive si nebyl úplně jistý, zda se chce účastnit bitky dvou kohoutů o smetiště, ale nic jiného mu nezbývalo. Noctise sice téměř neznal, ale podle toho, jak probíhal trénink, si troufl odhadnout, že Drautos pravděpodobně narazí na odpor.

"Vaše Výsosti, vítejte u Kingsglaive." Nyxovi neuniklo, že navzdory zdvořilému tónu se Drautos neuklonil.
"Rád vás poznávám, kapitáne, hodně jsem toho o vás slyšel," a zdaleka ne všechno v dobrém, domyslel si Nyx nevyslovenou půlku věty.
"Nemám moc času, tak mi, doufám, odpustíte, když budu stručný. Kingsglaive podléhá pouze jediné autoritě, a tou je otec Vaší Výsosti - král Regis. Nepochybuji, že jste si vědom, jak důležité jsou úkoly, které Glaives plní. Nemohu vám zkrátka s čistým svědomím půjčit jednoho ze svých nejlepších lidí na krácení dlouhé chvíle, princi."
"Důležité úkoly, jako hlídání dveří, kapitáne?" Zpražil ho Noctis bez váhání. Nyx vynakládal značné úsilí, aby mu necukaly koutky.
"Ulric má, řekl bych, konstantní problém s autoritami, Výsosti, a já nemohu dovolit, aby to ohrozilo průběh misí."
"Jestli tomu tedy dobře rozumím, necháváte, dle vašich vlastních slov, jednoho z vašich nejlepších lidí hlídat dveře, ale má žádost o trénink s ním je malicherná? Budu k vám zcela upřímný, kapitáne, nelíbí se mi mrhání talentem. Ulric má možná problém s autoritami, ale dle toho, co jsem teď viděl a slyšel, rozhodně není sám." To už se Nyx neuhlídal, a sklouzl pohledem od prázdné zdi k princi. Noctis vypadal na první pohled relativně klidně. Na první pohled. Nyx nedokázal s jistotou říct, jestli je tak vzteklý, nebo nervózní, ale drobné záškuby v rukou prozrazovaly vnitřní neklid. Drauta, který stál vedle něj, neviděl, ale zalapání po dechu slyšel zřetelně.
Nezažil, aby někdo s jejich kapitánem mluvil takhle, ale Drautos se u Noctise zjevně dopustil stejné chyby, jako Nyx při jejich prvním tréninku. Podcenil ho.
"Jak jsem již řekl, princi, jediný, od koho Glaives přijímají rozkazy, je král." Dratuos chtěl debatu zjevně uzavřít rychleji, než Noctovi vrazí pár facek.
"To samozřejmě vím. Myslíte, že bych o něco takového vůbec žádal, kdyby to můj otec neposvětil? Chtěl jsem vás o jeho rozhodnutí pouze informovat, kapitáne." Pěkná podpásovka. Noctis to samozřejmě mohl říct rovnou, ale to by ušetřil Drauta potupy před jedním z jeho vlastních lidí. Nyx byl v místnosti ostatně pouze proto, aby mohl být svědkem toho, kterak dá Drautos mladého prince do latě, čehož si byli vědomi všichni přítomní. Výsledná situace tak nepostrádala slušnou dávku ironie.
"Pak se spolu nemáme o čem bavit. Ulric má nařízené třítýdenní zdravotní volno, následované dalšími třemi týdny mimo aktivní službu a nasazení v terénu. Do té doby je Váš. A teď, pokud dovolíte, bych se rád vrátil ke svojí práci."
"Samozřejmě, nemám v úmyslu vás jakkoliv zdržovat. A cením si toho, co pro Lucis děláte." To byla krásná třešnička na dortu. Stejně tak dobře mohl Drauta kopnout do žaludku.
"To mě těší. Doufám, že se od Ulrica něčemu přiučíte." Uzavřel s definitivní tečkou a sevřenými pěstmi kapitán. Noctis se otočil k odchodu, a Nyx ho následoval. Když oba vyšli na chodbu, Glaive se zhluboka nadechl.

"Omlouvám se, doufám, že z něj ten vztek vyprchá, než se vrátíš do služby."
"O tom dost pochybuji, ale čistě technicky vzato jste byl asi v právu."
"Nemusel jsem tak tlačit na pilu." Přiznal Noctis k Nyxovu lehkému překvapení.
"To už nemá smysl řešit."
"To zdravotní volno, o kterém mluvil Drautos... co se stalo?"
"Chvilka nepozornosti, Nifský meč...," pokrčil rameny Nyx.
"Šest týdnů mimo aktivní službu? To nezní jako nějaký škrábanec."
"Nic, co bych nerozchodil," mávnul nad tím rukou Glaive. Nerad se bavil o selháních během misí. Zejména o těch vlastních.
"Můžeš mě vůbec trénovat?"
"Aktivně? Další dva týdny určitě ne. Až mi vytáhnou stehy, tak uvidíme. Do té doby Vás můžu aspoň trochu naučit boj na blízko, bez náročnějších technik, a trochu Vás instruovat. Pokud o to tedy stojíte,Výsosti."
Noctis se trochu nejistě rozhlédl po opuštěné chodbě, kterou kráčeli.
"Můžeš mi prosím říkat jen jménem?" Nebyl to příkaz, na to zněl princ příliš měkce a nejistě. Jen obyčejná prosba.
"Rád," pousmál se Nyx, a už dlouho nemyslel nic tak upřímně. Tyhle tituly a zdvořilostní fráze mu nikdy nepřirostly k srdci.
"Noctis," nabídl mu černovlasý mladík ruku s úsměvem.
"Nyx," přijal ji Glaive bez váhání.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TheSmalo TheSmalo | 23. ledna 2017 v 23:54 | Reagovat

Už dlho tu nič nepribudlo, tak som bola rada, že sa tu objavilo zase niečo nové :-) Nie je to úplne fandom, ktorý by som aktívne vyhľadávala, ale rada si prečítam aj niečo iné, než bežne. Takže sa rozhodne teším na ďalší vývoj :-)

2 mikhailsden mikhailsden | 24. ledna 2017 v 0:54 | Reagovat

[1]: Ani nevíš, jak mě to těší! Už jsem byla smířená s tím, že jak je Nyx/Noctis zanedbávané téma v EN fanfikcích, tak v českých to prostě bude hotový výkřik do prázdna. Ale jejich osud v rámci canonu je tak tragický, že jsem s tím zkrátka musela něco udělat, jinak by mi nevystačily kapesníky...

3 Daioni Daioni | Web | 14. února 2017 v 10:28 | Reagovat

Už jsem se tu na to vážně těšila. Ač herní neznalec, obrázky a autorka byly dostatečně motivující :-D Sice jméno Nyx mi dělá trochu potíže (coby název kecacího serveru), ale co už, zní dobře.
A rozjíždí se to taky dobře :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama